Menu

Daniela Jezdinská

Daniela Jezdinská

Mgr. Bc. Daniela Jezdinská

pedagožka, zástupkyně ředitele školy, výchovná poradkyně, mentorka, koučka, lektorka

Jako pedagožka pracuji už téměř 20 let a je to povolání, které mě velmi baví a naplňuje. Mám radost, když dostanu od žáků nebo rodičů pozitivní zpětnou vazbu, jak dobře jsem je vědomostmi připravila pro další studium. Co mě ale těší mnohem více, je sledovat, jak jsem svým přístupem k nim nasměrovala a podpořila jejich osobnostní rozvoj. Je krásné vidět, když mění nastavení své mysli, že není nutné žít život jako oběť, ale že ho mohou vzít do svých rukou a tvořit.

JAKO KOUČKA A MENTORKA NABÍZÍM UČITELŮM BEZPEČNÝ A DŮVĚRNÝ PROSTOR V OBLASTECH:

• výuka cizích jazyků a tělesné výchovy

• plánování osobního rozvoje

• preventivní práce s třídním kolektivem

• práce s narušeným třídním kolektivem

• práce s obětmi šikany

• zvládání puberty

• nastavování autority učitele

• řešení vztahů s kolegy

• řešení vztahů s vedením školy

• řešení problémových situací s rodiči

• jak zvládat stres, lépe si porozumět a být sám sebou

VZDĚLÁNÍ A KURZY:

• VŠ pedagogická – obor učitelství pro 2. stupeň základní školy, aprobace německý jazyk, tělesná výchova

• VŠ pedagogická – rozšiřující studium zeměpisu

• VŠ pedagogická – obor výchovné poradenství

• UK Centrum školského managementu – obor školský management

• Státní zkouška z anglického jazyka

• Koučink akademie Libchavy – výcvik ředitel koučem, první spirála kouče, pedagog mentorem, koučování systémů

• další praktické kurzy na podporu osobnostního rozvoje

MŮJ PŘÍBĚH

Už od dětství jsem vnímala svoji schopnost druhé podporovat. Neustále se mi někdo svěřoval, já naslouchala a naslouchala a pomáhala a pomáhala, až jsem neměla čas na své koníčky, ale ani na povinnosti. Vysávalo to moji energii, a protože jsem ve snaze pomoci dělala věci za druhé, vlastně se nenaučili, co se naučit měli, a velmi často si té pomoci ani nevážili. Jelikož jsem nic nezměnila, neustále se to stupňovalo. Já pořád upřednostňovala druhé, až mi do života „jako by náhodou“ přišla velká krize, která najednou zasáhla zaměstnání, rodinný život a dokonce i zdraví. Tak jsem se ocitla v žumpě, plácala se v ní a litovala se, jaký to mám nespravedlivý osud, když přitom od dětství druhým tak pomáhám :). Naštěstí jsem za nějaký čas potkala své velké učitele. Pravda, nejprve jsem měla pocit, že jim asi přeskočilo v hlavě :).

Říkali mi totiž:

Tři skutečnosti byly začátkem mojí velké změny. Uvědomění, že už tak žít dál nechci. Víra, že to můžu změnit a důvěra ve své učitele, kteří na mě zapůsobili svojí osobností – klidnou, vyrovnanou, podporující a poskytující mi tolik času, kolik jsem zrovna potřebovala. Krok po kroku se mi ulevovalo. Krok po kroku jsem dokázala přijmout všechny okamžiky svého dosavadního života a byla za ně vděčná, protože bez nich bych nebyla tím, kým jsem dnes.

Když se ohlédnu zpátky, největšími kroky, které mě posunuly o kus vpřed, byly odpuštění a přijetí sebe sama takovou, jaká jsem. Byla to naprostá úleva. Právě v té části cesty jsem silně a jasně ucítila, že moc ráda udělám vše pro to, abych se jednou mohla stát zase já tou naslouchající učitelkou pro druhé a podpořila je na jejich cestě k vyrovnanosti a k životu, jaký si přejí. K mé velké radosti se tak také děje.